Délka: 65,5 km
Obtížnost: středně náročná
Okruh: NE, Značení: část trasy značená
Cestu Svobody najdeme v tatranské oblasti a je to důležitá komunikační cesta, která lemuje celé úpatí Tater a spojuje všechny obce od Podbanského až po hraniční přechod Lysú Poľanu. Je zajímavé, že otevření cesty se zúčastnila Marie Terezie a cesta byla otevřena 4.9.1889. Cesta vznikla na místě původní tzv. Zbojnické cesty, která pochází z roku 1590. Původní zbojnická cesta byla známá tím, že po ní pašeráci pašovali zboží a cesta vedla od štrbského mlýna přes Vtáčnik, kolem Tatranské Kotliny, Vyšných Hágov a Tatranskych Matliar. Jméno bylo uděleno na počest vzniku ČSR roku 1919. Cesta byla roku 1923 upravena na bezprašnou autocestu.
 
|
|
Podívejte se na mapu
|
| Dist. |
Lokalita |
Výška |
Značení |
Popis |
| 0,0 |
Podbanské |
930 m n.m. |
|
 silnice č.537 |
| 10,6 |
Biely Váh |
1215 m n.m. |
|
silnice č.537 , křižovatka s |
| 15,1 |
Rozcestí u Štrbského Plesa |
1261 m n.m. |
|
 silnice č.537 , křižovatka s |
| 20,3 |
Vyšné Hágy |
1093 m n.m. |
 |
 silnice č.537 |
| 22,6 |
Nová Polianka |
1046 m n.m. |
 |
 silnice č.537 |
| 25,4 |
Tatranská Polianka |
999 m n.m. |
|
 silnice č.537 |
| 26,9 |
Tatranské Zruby |
1007 m n.m. |
|
 silnice č.537, křižovatka s |
| 29,0 |
Starý Smokovec |
1007 m n.m. |
|
 silnice č.537, křižovatka s |
| 32,7 |
Tatranská Lesná |
920 m n.m. |
|
 silnice č.537, křižovatka s |
| 35,2 |
Tatranská Lomnica |
856 m n.m. |
|
 silnice č.537, křižovatka s |
| 37,0 |
Tatranské Matliare |
885 m n.m. |
|
silnice č.537, křižovatka s |
| 38,5 |
Biela Voda |
923 m n.m. |
|
silnice č.537, křižovatka s |
| 39,4 |
Kežmarské Žlaby |
906 m n.m. |
|
 silnice č.537, křižovatka s |
| 44,1 |
Tatranská Kotlina |
768 m n.m. |
|
 silnice č.67, křižovatka s |
| 49,1 |
Pod Skalkou - Bachledova dolina |
837 m n.m. |
|
silnice č.67, křižovatka s |
| 50,2 |
Vavrečka dolina |
847 m n.m. |
|
silnice č.67, křižovatka s |
| 50,4 |
Ždiar |
851 m n.m. |
|
 silnice č.67, křižovatka s |
| 54,7 |
Strednica |
1018 m n.m. |
|
 silnice č.67, křižovatka s |
| 56,2 |
Sedlo pod Príslopom |
1068 m n.m. |
|
silnice č.67, křižovatka s |
| 59,8 |
Podspády |
914 m n.m. |
|
 silnice č.67 |
| 62,8 |
Tatranská Javorina |
1005 m n.m. |
|
 silnice č.67, křižovatka s |
| 65,5 |
Lysá Polana |
976 m n.m. |
|
 silnice č.67, křižovatka s |
| | Podbánské – původně hornická osada se v minulých stoletích postupně měnila na pasteveckou, a později se tu zpracovávalo na pile dřevo. Osada je východiskem túr. Má dobré napojení na dálnici. | | | Štrbské pleso se nachází v nadmořské výšce 1346 m a pyšně se řadí mezi nejznámější a nejnavštěvovanější plesa ve Vysokých Tatrách. Dřívější obyvatelé se živili jako dřevorubci, pastevci, uhlíři a bylinkáři. Z tehdejší doby zůstala zajímavost, že původní Štrbčané chtěli a dokonce se i roku 1860 pokusili vypustit pleso, aby získali pastviny. Od konce 19. století dochází k umělému zarybňování plesa. Mezi další zajímavosti o Štrbském plese patří skutečnost, že v zimních měsících kdy bylo pleso zamrzlé, tak se na něm lámal led, který díky své čistotě byl dovážen až do Berlína a Budapešti. | | | Vyšné Hágy – významná lázeňská osada ve Vysokých Tatrách vznikla v r. 1890. Od roku 1941 je zde otevřené léčebna tuberkulózy. | | | Nová Polianka – nejmladší tatranská osada, začátek jejího budování je v r. 1946. | | | Tatranská Polianka – jedna z nejstarších osad v Tatrách. Původně měla význam zejména turistický. Léčebný charakter získala až díky MUDr. Guhrovi a MUDr. Szontághovi, kteří vytvořili základ tatranské klimatoterapie. Dnes se zde léčí respirační choroby a svůj památník zde má i Jiří Wolker, který se tu léčil. | | | Tatranské Zruby – vznikla v r. 1923 jako srubový výcvikový tábor pro horské jednotky armády. Po válce se stali vojenskou zotavovnou. | | | Starý Smokovec patří mezi nejstarší tatranské turistické osady a najdeme ho na stráni Slavkovského štítu. Město je známé díky Smokovské minerálce. V devadesátých letech 18. století byla postavena v blízkosti pramene hájovna a myslivecká chata. Veliký rozvoj nastal až v 19. století za Juraja Rainera, který osadu Starý Smokovec zpřístupnil všem majetkovým vrstvám. Mezi významné dominantní budovy v obci patří Grandhotel postavený v roce 1904, podle projektu budapešťského architekta. | | | Tatranská Lesná – nejmenší tatranská osada. V osadě je bývalá dětská ozdravovna Dětský ráj momentálně využívaná k rekreaci dětí. | | | Tatranská Lomnica – osada v jihovýchodním úbočí Lomnického štítu. Sídlo Státních lesů TANAPu s Muzea TANAPu. Dolní stanice lanovky na Skalnaté pleso odkud vede lanovka na Lomnický štít. Významné turistické středisko. | | | Kežmarské Žlaby – malá rekreační osada, vznikla na místě staré salaše, která stála u léčivého pramene. Voda z něj tekla do dřevěných žlabů a ty dali poté název osadě. Kežmarské Žlaby jsou vhodným východiskem pro túry do Doliny Kežmarskej Bielej vody I do Doliny Siedmich prameňov. | | | Tatranská Kotlina – osada pod severními svahy Kobylieho vrchu. V blízkosti veřejnosti přístupná lázeňská Belianska jeskyně a naučná stezka. | | | Ždiar – památková rezervace lidové architektury. Zachovalá dřevěná architektura s typickými atriovými domy. V obci najdeme Národopisnou expozici v Ždiarskom dome, Galerie Jána Zoričáka, klasicistní kostel. | | | lyžařský areál | | | Podspády – malá horská osada na severním úpatí Belianských Tater. Mezinárodní hraniční přechod do Polska. | | | Tatranská Javorina – obec s dřevorubeckou, hornickou a hutnickou minulostí, hutě zde byli založeny již v roce 1759. Nad obcí je dřevěný zámeček a dřevěný kostelík. | | | Lysá Polana – samota v dolní části Bielovodskej doliny. Tvoří ji objekty TANAPu a TPNu a bývalých budov celní správy. Mezinárodní hraniční přechod do Polska. |
|
